Svatý kopeček v Mikulově

Kategória: Prírodné krásy 48.806|16.646 0 Významné poutní místo s kostelem, zvonicí a křížovou cestou

Další výraznou a nepřehlédnutelnou dominantou města Mikulov je Svatý kopeček, jeden z kopců Pálavských vrchů, původním názvem Tanzberg. Na samotný vrchol Svatého kopečku, k poutnímu kostelu sv. Šebestiána, zvonici a k Božímu hrobu se dostanete po tzv. křížové cestě, která patří mezi nejstarší poutní místa v České republice. Tradice zřizování obdoby křížové cesty, tedy symbolického ztvárnění utrpení Ježíše Krista při jeho cestě pod křížem, vznikají již od počátku 15. století. V počátcích zřizování křížových cest počet zastavení značně kolísal (od 7 až do 31 zastavení). Dnešní podoba se 14 zastaveními potom vznikla až v 17. stol. ve Španělsku, odkud se rozšířila do dalších zemí. Zakladatelem křížové cesty v Mikulově byl majitel mikulovského panství olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina (1570-1636). Podnětem vybudování křížové cesty byla snaha po vyjádření vděčnosti Bohu za překonání morové epidemie, která Mikulov sužovala v roce 1622. První stavbou tak zřejmě byla kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou sv. Šebestiánovi. Její základní kámen byl svěcen 2. července 1623 a celá stavba byla dokončena v roce 1630. V té době byla zřejmě již vybudována i křížová cesta se sedmi kapličkami představujících sedm pašijových zastavení, což byl počet odpovídající tehdejšímu dobovému zvyku. Přesná rekonstrukce původní podoby křížové cesty je dnes jen velmi obtížná. Dá se předpokládat, že kromě kaple sv. Šebestiána, zvonice a kaple Božího hrobu do ní patřily i kapličky mající dnes pořadová čísla 1, 8, 10, 11, 12, 13, a 14. Soubor těchto staveb byl potom v roce 1692 doplněn kaplí sv. Rozálie, která je umístěna na opačném konci cesty vedoucí na Svatý kopeček ze severu. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Unikátní je zde výskyt několika druhů parazitických záraz. Východní svahy pokrývají křoviny s dominantním hlohem, severní svahy byly v minulosti zalesněny. Na stepích se hojně vyskytuje teplomilný hmyz. K nejpopulárnějším obratlovcům Svatého kopečku patří výři velcí hnízdící ve stěně opuštěného lomu.

Galéria